in the PONS Dictionary
himplar [imˈplar] VB intr
1. himplar (rugir):
- himplar
-
2. himplar (himpar):
- himplar
-
| yo | himplo |
|---|---|
| tú | himplas |
| él/ella/usted | himpla |
| nosotros/nosotras | himplamos |
| vosotros/vosotras | himpláis |
| ellos/ellas/ustedes | himplan |
| yo | himplaba |
|---|---|
| tú | himplabas |
| él/ella/usted | himplaba |
| nosotros/nosotras | himplábamos |
| vosotros/vosotras | himplabais |
| ellos/ellas/ustedes | himplaban |
| yo | himplé |
|---|---|
| tú | himplaste |
| él/ella/usted | himpló |
| nosotros/nosotras | himplamos |
| vosotros/vosotras | himplasteis |
| ellos/ellas/ustedes | himplaron |
| yo | himplaré |
|---|---|
| tú | himplarás |
| él/ella/usted | himplará |
| nosotros/nosotras | himplaremos |
| vosotros/vosotras | himplaréis |
| ellos/ellas/ustedes | himplarán |